Cesta plastického chirurga, docenta Martina Molitora
Za jeho profesní kariérou stojí desítky tisíc operací i více než třicet humanitárních misí po celém světě. Plastický chirurg doc. Martin Molitor dnes působí na klinice Art Ethic ze sítě Multi-klinika v Praze. Jeho cesta k medicíně ale nebyla tak přímočará, jak by se mohlo zdát.
Od snu o kosmonautice k rekonstrukční chirurgii
Stejně jako mnoho kluků chtěl být závodníkem, pilotem nebo kosmonautem. Nakonec však rozhodlo rodinné prostředí – oba rodiče byli lékaři – a medicína se stala přirozenou volbou.
„Už během studií jsem věděl, že chci dělat chirurgii. Lákala mě hlavně rekonstrukční a úrazová chirurgie,“ vzpomíná.
Začínal přitom na gynekologii, protože k vysněnému oboru tehdy nebyla cesta otevřená. Právě tato zkušenost ho však nakonec přivedla k plastické chirurgii, kterou zpočátku vnímal jen jako přestupní stanici. Brzy si ale uvědomil, že jde o obor, který nabízí jedinečné spojení mikrochirurgie, rekonstrukčních výkonů i operací ruky.
„Je to krásná a tvořivá práce,“ říká dnes. Za jeho profesní kariérou stojí desítky tisíc operací i více než třicet humanitárních misí po celém světě. Plastický chirurg doc. Martin Molitor dnes působí na klinice Art Ethic ze sítě Multi-klinika v Praze. Jeho cesta k medicíně ale nebyla tak přímočará, jak by se mohlo zdát.
Od snu o kosmonautice k rekonstrukční chirurgii
Stejně jako mnoho kluků chtěl být závodníkem, pilotem nebo kosmonautem. Nakonec však rozhodlo rodinné prostředí – oba rodiče byli lékaři – a medicína se stala přirozenou volbou.
„Už během studií jsem věděl, že chci dělat chirurgii. Lákala mě hlavně rekonstrukční a úrazová chirurgie,“ vzpomíná.
Začínal přitom na gynekologii, protože k vysněnému oboru tehdy nebyla cesta otevřená. Právě tato zkušenost ho však nakonec přivedla k plastické chirurgii, kterou zpočátku vnímal jen jako přestupní stanici. Brzy si ale uvědomil, že jde o obor, který nabízí jedinečné spojení mikrochirurgie, rekonstrukčních výkonů i operací ruky.
„Je to krásná a tvořivá práce,“ říká dnes.
Když chirurgie vrací tvář
Největší profesní naplnění mu přinášejí náročné rekonstrukční operace – například po odstranění rozsáhlých nádorů v obličeji.
„Znovu vytváříte tvář a snažíte se jí vrátit co nejpřirozenější podobu. Jsou to dlouhé operace, často deset až patnáct hodin maximálního soustředění. Ale když po dvou týdnech vidíte výsledek, stojí to za to.“
Trendy: méně invazivně, přirozeněji
Plastická chirurgie se neustále vyvíjí. Podle doc. Molitora je klíčové oddělit skutečný pokrok od marketingových trendů.
V rekonstrukční oblasti patří mezi zásadní milníky rozvoj transplantací – například obličeje nebo ruky.
V estetické medicíně naopak sílí trend miniinvazivních zákroků a využití vlastního tuku (fatgrafting).
„Cílem je dosáhnout kvalitního výsledku méně radikálním způsobem a s využitím vlastní tkáně.“
Co dnes pacienti nejčastěji řeší
Na klinice Art Ethic se věnuje kompletnímu spektru estetických výkonů.
Nejčastěji jde o:
-
liposukce
-
modelace a zvětšení prsou
-
operace břicha po porodech
-
plastiky horních i dolních víček
-
facelifty
Týden mezi sálem a vzděláváním
Dva až tři dny v týdnu tráví na operačním sále, zbytek času patří konzultacím a vedení pacientů.
Vedle soukromé praxe je také:
-
přednostou kliniky v Nemocnici na Bulovce
-
vedoucím lékařem subkatedry plastické chirurgie IPVZ
Podílí se na organizaci workshopů, sympozií i vzdělávacích akcí – a pravidelně vyráží na humanitární mise.
Mise, které mění pohled na svět
Od roku 2008 absolvoval zhruba třicet misí v Africe, arabském světě a nově i v Indii.
Setkává se zde s případy, které jsou v Evropě výjimečné – těžkými vrozenými vadami nebo rozsáhlými defekty.
„Učí nás to improvizaci. Ale hlavně pokoru. Člověk si uvědomí, že lidé v nejchudších oblastech bývají často spokojenější než my.“
Tisíce operací a vlastní rituál
Za 35 let praxe provedl přibližně 20 000 operací.
Před každým operačním dnem má i svůj osobní rituál.
„Věnuji se reiki. Nevím, jestli to má objektivní efekt, ale pomáhá mi to k maximální koncentraci.“
Odpočinek? Manuální práce
Navzdory náročné profesi odpočívá aktivně – prací rukama.
„Sekání trávy, opravy kolem domu nebo práce se dřevem mi pomáhají vypnout.“
Splněné sny – a ty další
Mezi jeho profesní milníky patří transplantace ruky, které se věnoval v Austrálii. Fascinuje ho i možnost transplantace obličeje, ale taková specializace vyžaduje plné soustředění.
„Plastická chirurgie je obrovský obor. Snažím se být alespoň nadprůměrný – a věřím, že výsledky i nízký počet komplikací ukazují, že svou práci dělám dobře.“
Jeho cesta dokazuje, že plastická chirurgie není jen o estetice. V mnoha případech jde především o návrat k normálnímu životu – a někdy i o druhou šanci.