Káva není pouze životabudič či povzbuzující prostředek, kterým zaháníme ospalost a únavu, případně ranní kocovinu. Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů, který se stal nedílnou a nepostradatelnou součástí životního stylu moderního člověka.
Dějiny tohoto lahodného a voňavého nápoje jsou dlouhé a spletité. Historici a botanici se shodují v tom, že pravlast kávy, respektive divokého kávovníku (Coffea arabica), se nacházela v dnešní Etiopii, v oblasti zvané Kaffa. Název místa by mohl být zdrojem pro etymologický základ termínu „káva“. Některé prameny ale umisťují původ názvu do arabských zemí, kam se káva dostala prostřednictvím nomádských kočovných kmenů.
K tomu, jak byla vlastně káva objevena, se pojí několik historek a legend; a stejně tak jako u mnoha jiných lidských objevů dnes běžných věcí šlo o výsledek náhody. Jeden z nejznámějších příběhů hovoří o tom, jak si jemenský pasáček koz povšiml, že jeho zvířata po požití kávových plodů výrazně ožila. Jiný příběh zase zmiňuje neznámého opata z kláštera. Ten měl připravit z rostliny odvar, který nabídl mnichům. Ti se pod vlivem extraktu z kávových zrn byli schopni déle modlit a na nápoj si rychle přivykli. Jednou prý větvička kávovníku při sušení upadla mnichům do ohně, čímž vlastně došlo k primitivní formě pražení. Jestli se jedná o legendu nebo pravdivý příběh, není důležité. Podstatné je, že káva byla objevena a že se postupně rozšířila do celého světa.
Kávovníků je několik desítek druhů. Rozdíl mezi nimi je jak ve výšce růstu, tak i nárocích na pěstování, což má v konečném důsledku vliv na výslednou chuť kávy. Nejznámější je kávovník arabský (Coffea Arabica), který roste ve vysokých nadmořských výškách, kde nejen daleko lépe odolává škůdcům a chorobám, ale vyhovuje mu i tamní mírná teplota. Tento druh kávovníku plodí nejkvalitnější kávová zrna. Mají relativně nízký obsah kofeinu, zároveň však jemnou a nasládle lahodnou chuť. Výroba tohoto druhu kávy, který nese označení arabika, je ekonomicky náročná a komplikovaná svým postupem, což se logicky odráží ve výsledné ceně produktu.
Dalším rozšířeným druhem kávy je robusta (Coffea Canephora). Nemá sice tak lahodnou chuť a jeho pěstování je daleko méně náročné. Navíc keře tohoto kávovníku poskytují více plodů. Protože zpracování je méně nákladné než v případě arabiky, je také konečná cena robusty nižší. Arabika a robusta představují zdaleka nejrozšířenější druhy kávy – společně tvoří až 98 procent produkce.
Pro úplnost uveďme ještě třetí, ne tak již ceněný druh, kterým je liberica. Roste na velmi vysokých keřích a jeho kávová zrna jsou poměrně velká. Káva liberica však nenabízí tak skvělý chuťový zážitek.
V obchodech jsou k dostání kávy rozličných značek a chutí. Většina výsledných balení kávy představují směsi, které každý výrobce připravuje podle vlastní receptury a pravidel. Zákazník si tak může vybrat tu, která mu nejvíce vyhovuje. Výsledná chuť kávy však není jen o značce a poměru různých druhů kávy a způsobu pražení, ale také o tom, jak si doma kávu připravíte. Možností je více: od klasického „turka“ až po kávu z velmi kvalitního domácího kávovaru. Vše ale pochopitelně závisí na chuťových preferencích každého. Milovníci vynikající kávy však nejpravděpodobněji navštíví svou oblíbenou kavárnu, kde je popíjení kávy spojeno se setkáváním s našimi přáteli, známými či kolegy z práce.
Pro svou báječnou chuť a blahodárné a povzbuzující účinky je již dlouho káva oblíbená na celém světě. Zakončeme tento krátký „kávový“ exkurz citátem. Kultovní americký filmový režisér David Lynch řekl v jednom rozhovoru: „Dokonce i šálek špatné kávy je lepší než žádná káva.“
