Metličky neboli metličkové žilky mohou být první viditelnou známkou toho, že žilní systém není zcela v pořádku. Na jejich vzniku se podílejí změny drobných žil a jejich stěn, které se postupně rozšiřují – žíly se tak stávají viditelnými pod kůží. Metličky i větší křečové žíly patří mezi projevy chronického žilního onemocnění, které se může v průběhu života dále vyvíjet. Ani úspěšné odstranění nebo uzavření konkrétní postižené žíly proto nezaručuje, že se v budoucnu onemocnění neprojeví na dalších žilách. Studie ukazují, že se nové metličky nebo křečové žíly mohou v průběhu let objevit po klasické operaci i po moderních zákrocích.

Když se několik let po úspěšném odstranění křečové žíly objeví na noze další, nemusí to automaticky znamenat, že původní operace byla neúspěšná. Může jít například o znovuotevření dříve uzavřené žíly (rekanalizaci), přetrvávající nebo nově vzniklý žilní reflux (zpětný tok krve v žilách způsobený nedostatečnou funkcí žilních chlopní), vznik nových drobných žilních spojení v místě původního zákroku nebo jednoduše o další zhoršování chronického žilního onemocnění a vznik křečové žíly v jiné části žilního systému.

„Riziko návratu křečových žil po operaci samozřejmě existuje a pacient ho může ovlivnit jen do určité míry. V prevenci recidivy pomáhá komplexní dlouhodobá léčba žilního onemocnění včetně úpravy životního stylu,“ vysvětluje žilní chirurg MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D., z Centra žilní chirurgie VASCUMED a II. chirurgické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně.

Vrátí se křečové žíly po zákroku?

Studie ukazují, že se křečové žíly mohou během několika let znovu objevit, a to po klasické operaci i moderních miniinvazivních metodách. Čísla se liší podle způsobu léčby, délky sledování a především podle toho, zda se za recidivu považují nové viditelné křečové žíly, návrat žilního refluxu, nebo znovuotevření původně ošetřené žíly. Například podle britské studie pět let po zákroku uvedlo absenci křečových žil 58 % pacientů po laserové ablaci a 54 % po klasické operaci.

Proč se křečové žíly vracejí?

Jedním z důvodů návratu křečových žil je samotná podstata chronického žilního onemocnění. Křečová žíla není izolovaný problém, ale jeden z možných projevů onemocnění žilního systému.

Křečové žíly vznikají při změnách žilní stěny a poruše funkce žilních chlopní. Krev se pak v postižených žilách může vracet, což zvyšuje nitrožilní tlak a může vést k postupnému rozšiřování žil. Významnou roli přitom hrají faktory, které nemocný nemůže ovlivnit – zejména genetická dispozice a věk. Mezi další rizikové faktory patří například obezita, vícečetná těhotenství a dlouhodobé stání či sezení.

Operací léčba žil nekončí

Moderní zákroky dokážou problematickou žílu odstranit nebo uzavřít. Neznamená to však, že odstraní samotnou dispozici k chronickému žilnímu onemocnění a jeho podstatu. Proto má význam věnovat žilám pozornost i poté, co byly původní křečové žíly operačně odstraněny.

Moderní zákroky jsou často šetrné a provádějí se ambulantně. V praxi se používají například laser nebo radiofrekvence.

„Výhodou moderních zákroků je, že se provádějí v lokální anestezii, většinou bez nutnosti pracovní neschopnosti pacienta, bez řezu v třísle nebo podkolenní jamce. Jsou to bezpečné a oblíbené metody, samozřejmě vždy se mohou vyskytnout komplikace. Návrat křečových žil ale nelze nikdy zcela vyloučit. Závisí především na kvalitě žilní stěny, která je určena geneticky, a komplexnosti následné léčby chronického žilního onemocnění,“ říká MUDr. Robert Vlachovský.

Co můžete po zákroku udělat, abyste snížili riziko návratu křečových žil?

„Prevence spočívá hlavně v pravidelném pohybu a zdravém životním stylu. Vhodná je chůze, plavání nebo jízda na kole, které podporují činnost svalové pumpy v nohách. Důležité je také vyhýbat se dlouhému stání či sezení a udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost,“ doporučuje MUDr. Vlachovský.

Součástí léčby jsou i kompresní punčochy a venofarmaka – léky na zpevnění žilní stěny a zamezení tvorby žilního zánětu.

„Léčba venofarmaky tvoří nedílnou součást konzervativní léčby chronického žilního onemocnění spolu s kompresní léčbou a režimovými opatřeními. Venofarmaka podporují funkci žilní stěny a mohou zmírnit příznaky, jako je otok nebo pocit těžkých nohou,“ dodává MUDr. Vlachovský.

A co metličky? Ani jejich odstranění nemusí být navždy

Podobný princip platí také u drobných metličkových žilek. Odstranění metliček například skleroterapií neznamená, že se v budoucnu nemohou vytvořit nové.

Dlouhodobé výsledky ukazují, že opětovný výskyt metličkových žilek po léčbě je možný a s delším odstupem může být častý. Proto má při opakovaném nebo rozsáhlejším výskytu metliček smysl neposuzovat pouze to, co je vidět na povrchu.

U lidí s příznaky chronického žilního onemocnění může lékař pomocí duplexního ultrazvuku zhodnotit funkci povrchového i hlubokého žilního systému a zjistit případný žilní reflux.

Praktické rady, jak předcházet vzniku a zhoršení chronického žilního onemocnění, najdete na Žilní poradně.